DĚNÍ MEZI ZATMĚNÍMI

Tolik se mluví o změně a přitom se vůbec nic neděje! Toto je věta, kterou slýchávám teď poměrně často. Ale nedá mi to. Vážně? Vůbec nic se neděje? Máme to přece na očích každý den.

Je toho tolik, co je možné vidět a slyšet i způsobem nám běžně dostupným. Stačí se jen otevřít dění a skutečně ho sledovat ze všech možných stran. Umět si dát čas k tomu, aby se informace poskládaly správným způsobem, je klíčové. Tím se otevírá poznání. Vyvstává sice mnoho otázek, ale odpovědi chodit začnou. Otevírá se pak další stupeň chápání.

Ještě poměrně donedávna jsem si myslela, že jsem ta šťastnější, které se prostor kolem otevírá trochu víc. Dává nahlédnout tam, kam běžně nevidíme. Jenže zjistila jsem také, že to vůbec není výsada vyvolených, stejný dar má ve výbavě každý, úplně každý bez rozdílu. Vesmír nerozhoduje, kdo dostane a kdo ne, to je zase výsada lidí. Vesmír prostě dává a čeká. Ber nebo nech být.

Zdroj se nezabývá konkrétní řečí, má svou vlastní. Promlouvá ke všem zvláštním esperantem, které ale dokáže rozluštit každý, kdo se alespoň trochu snaží. Promlouvá odpověďmi, které chodí v různých podobách, například článků, pouhých nadpisů, tím, kdy někdo něco řekne, aniž by tušil, že nám jen tak mezi řečí zodpoví otázku. Promlouvá tím, že odkáže na dění, na které je ale nutné se podívat ze všech stran. Promlouvá stále.

Nelze nikomu zazlívat, že to tak ale nemá. Že má své vidění světa a nechce se ničím jiným zabývat a je jedno z jakého důvodu. Dávno jsem vzdala snahu někoho přesvědčovat, protože to jednoduše nejde. Dál si tedy všímám, co všechno přichází a skládám informace a vědomosti. Provokace a snaha vnutit svoje poznání někomu jinému, nikam nevedou. Zdržují, dokonce zastiňují další dění, které je potřeba vidět a slyšet.

Nevede nikam ani vztek, že se v zákulisí někdo málo snaží. Slibuje záchranu, která nepřichází, nebo alespoň není dostatečně vidět. Má dokonce tu drzost připustit, aby se tu dál roztahovali psychopati a ničili to, co ještě zničit nestihli. Jenže nic se neděje náhodně, vše má svůj důvod a průběh, do kterého nemůže nikdo z nás zasahovat. Může ale pomoci, například tím, že si právě tohle připustí a oddá se svému klidu a trpělivosti.

Mohu ujistit, že dění skutečně nabírá na obrátkách. Je ho dokonce tolik, že je možná dobře, že ho každý nevidí. Na druhou stranu, měli bychom být připraveni, protože jednou to náhlé probuzení může docela ošklivě zabolet. Zkusme být připraveni a to na všechno.

Vesmír promluvil, poslal sen, tedy konkrétně dva a byly na přání. Neskutečně živé dění, které si stále do puntíku pamatuji. Oba sny byly zabarvené děsivými scénáři, přesto jsem se nebála a jako noční můru je nebrala. Stále je luštím a konkrétní odpovědi nemám. Ale vzhledem k tomu, že strach tam nebyl, zcela jistě měly oba sny poselství spíše symbolické. Zatím z toho takhle vycházím. Jsem si ale naprosto jistá tím, že sny upozorňovaly na dění, které se právě v zákulisí děje a nabralo na skutečně velké rychlosti. Mezi zatměními nic nezahálí.

Klid je nezbytností, protože jen díky němu se budeme orientovat, jen tak nám zůstane čistá mysl. Láska je samozřejmostí, protože na mnoha místech se jí nedostává. Jsme skutečně svobodní, což ale znamená, že ji musíme cítit v každé buňce svého těla. Když si tohle všechno osvojíme, přestaneme na dění nadávat. Do dějů vstoupíme jen tehdy, kdy budeme vědět, že je náš čas. Pak také vůbec nic, co bude následovat, nepřekvapí.

S láskou Naďa