JARNÍ ROVNODENNOST - PROCES ZRÁNÍ

Dne 20.3.2023 ve 22:25 nastává jarní rovnodennost, přichází první jarní den. Pohané slavili svátek Ostara, oheň spolu se Sluncem přebírají definitivně vládu nad tmou.

Den bude stejně dlouhý jako noc, na zemi zavládne naprostá rovnováha. Ohnivý Beran upozorní, že bude trvat na tom, abychom ji brali vážně. Novoluní v Beranu, které bude vrcholit pár hodin poté, jen umocní jeho sdělení. Dění na obloze dá tušit dění na pevné zemi.

Výjimečná rovnodennost si žádá i výjimečné pojetí. Má pro nás mnoho, co chce tentokrát říci, nebude to jen tradiční a opakující se záležitost. Otevírá další témata v revolučním dění. Jdeme jen dopředu, nemůžeme se ohlížet, nemůžeme setrvávat na místě.

Rozhodla jsem se využít sílu tarotu, který dokáže nastínit cestu a nejlepší možná řešení. Vidí nám do duší i myšlenek.

Centrální kartou je Devět mečů (daná situace) – upozorňuje na krutost, nejen k druhým, ale hlavně k sobě. Nic nepřináší, jen bere. Zanechává za sebou nemocná těla i duše a četná zranění. Trestáním a souzením ale ničeho nedosáhneme, je potřeba se naučit odpouštět. Jen tak lze uzdravit sebe a následně i celou společnost. Vše začíná u nás. Abychom mohli měnit svět, musíme nejprve změnit sebe.

Křížem je Páže mečů (vliv okolí) – upozorňuje na to, co již nechceme, co nám brání v cestě. Můžeme odmítnout to, co již není funkční a více nedává. Padají masky, strachu se jde účelně bránit, protože vidíme. Nepřítel se nikam neschovává, je zřetelný, ukazuje tvář. Ale bojovat s ním je zbytečné. Nemá už co ztratit, jedná tedy naprosto sebedestruktivně. Pokud ho umíme byť jen v duchu pohladit, ztrácí absolutní moc, skládá poslední zbraně. Nyní je na něm, zda v klidu odejde, nebo dotáhne svou destrukci do konce.

Sedm mečů (viditelný vliv) – ukazuje na sílu destrukce, která vyvolává strach o vlastní existenci. Bere víru v budoucnost, bere naději. Je ale potřeba se velmi dobře dívat. Nikdy nic není neřešitelné, čas jde stále dopředu. Nechali jsme se přemoci beznadějí, která zakořenila uvnitř nás. Jsme to tedy my, kdo ji může i odstranit. Propadnout strachu, který někdo šíří a myšlence, že tedy nic nedokážeme, je velká škoda. Pravý opak je pravdou. Vlastní démony nelze odmítat, stačí je pojmenovat, abychom s nimi mohli být přátelé a mít je pak pod kontrolou.

Páže pentaklů (vliv neviditelný) – hovoří o čase zrání, příchodu nových věcí. Abychom se mohli na všechno nové připravit, měli bychom i vědět, co skutečně opouštíme. Vytváří se harmonie a ty nejlepší možné podmínky pro nový růst. Nenávidět minulost je zbytečné, formovala nás do současné podoby a zviditelnila veškerý potenciál. Také všechno to, co je potřeba zpracovat a s čím si v nové době už nepomůžeme. Jsou konečně nastoleny podmínky pro nové myšlenky a nápady.

Pět holí (minulost, hnací síla) – spory a napětí, nátlak a používání síly. Vytváří snahu všechno tohle přebít. Výsledkem je ale jen frustrace, smutek, odevzdání. Dívat bychom se měli směrem dovnitř, které bloky nám brání vyhodnocovat takové situace s klidem, vidět v nich to pozitivní. Pokud k zemi padají zdi, nikdy to není potichu. Když se ale ticho rozhostí, je potřeba uklidit a plánovat novou stavbu. Přichází řešení, přichází vize nové budoucnosti.

Kolo osudu (očekávání) – průlom a obrat, přináší vždy nové věci. Cesta před námi je sice zcela neznámá, je ale potřeba si uvědomit, že po ní můžeme jít s úsměvem na rtech, nebo smutně klopýtat. Důvěra v ochranu a pomoc, obojí také přináší. Osud rozhodl a ten nikdy nekoná proti nám. My jsme ti, kdo odmítají, kdo nechce, kdo vidí před sebou tmu, samozřejmě i zcela naopak. Štěstí není vnějším prvkem, je vnitřním pocitem.

Pět mečů (výsledek) – vyhraná bitva, odkryté rezervy a příčiny strachu, objevený potenciál. Můžeme si užít pocit vítězství, odpočívat, ale pak je potřeba spálenou zemi obnovit. Je potřeba se pustit do práce a využít zkušeností a moudrosti. Usnutí na vavřínech se nevyplácí, ztrácíme drahocenný čas. Je potřeba budovat sebevědomí, sebelásku, vnitřní jistotu. Spokojený člověk rozsévá radost a lásku, nakazí další a vrací se mu ve velké míře zpět.

Asi není potřeba dodávat více. Systém v troskách by nás neměl zneklidňovat, ani v nás vyvolávat nenávist a zlobu. Dění sílí a strach vytváří jen další snahu ho dále rozsévat. Až pochopíme, že stačí vlastně velmi málo, tedy se prostě nebát, protože není opravdu čeho, temnota se konečně rozpustí úplně a my se můžeme naplno oddat světlu.

S láskou Naďa