OVLÁDLI NÁS MOCNÍ?

"Oni nám začínají úplně jinak myslet, mohou být v budoucnu nebezpeční, měli bychom s tím tedy něco udělat."

Tak nějak si představuji, že to všechno mohlo začít. Maminky se zamyslely nad očkováním dětí na všechno, tím spíš v hodně nízkém věku. Začali jsme se zajímat o zdraví planety, některé výrobky jsme tedy vyřadili v rámci nákupů. Není nám už dávno jedno, jak se zachází se zvířaty, stromy, vodou. Líbí se nám více a více styl, který nemá se systémem nic společného, nebo jen velmi málo. Provinili jsme se a zlobíme klidně dál. Do toho všeho se procesy Všehomíra daly do pohybu a hrozilo, že se přidají další a další lidé.

Vymysleli tedy lest. Předhodili něco, co jde velmi snadno prokouknout a nechají nás napospas. Znají myšlení lidí, ví, jak se k němu ti, co systém milují, postaví. Dosud totiž nebyl důvod proti těm, co něco nekupují, nebo žít nechtějí, bojovat. Nechali nás, abychom zjistili, že jsme si navzájem nebezpeční. Boj konečně začal.

Co dělá boj? Udržuje v nízkých vibracích. Ve tmě, kterou živí pýcha, vztek, zloba, nenávist, není ani pomyšlení na lásku a čistotu mysli. V takovém prostředí není čas a prostor vůbec na nic ve spojitosti s pozitivitou. A co dělají oni? Mají nohu přes nohu, pokuřují doutníčky a spokojeně popíjejí. Splnili jsme přesně to, co chtěli, do puntíku.

Píšu my, ale já se mezi bojovníky nepočítám, už dávno ne. Pochopila jsem, že je zbytečné bojovat, bát se, myslet na nejhorší, co se může stát. Pochopila jsem, že nejde nikoho ani přesvědčit. Dávno vím, že ke strachu není důvod. Že řeči se říkají, ale pak jsou zde ti, kdo je poslouchají. Nebo také ne, protože si umí dát dohromady pár logických úvah a vyjde jim něco jiného.

Napadá mě otázka, proč se tak moc bojíme samostatně myslet? Myslím, že mám odpověď. Tedy spíše odpovědi dvě.

• Bojíme se převzít za sebe zodpovědnost, je přece mnohem pohodlnější, když se postará někdo jiný
• Odmítání vlastní smrtelnosti, zachrání nás vláda, roušky, očkování. Jenže, že nic z toho nesmrtelnost nezajistí

Ono je celkem jedno, co mají za lubem, co chtějí. Důležité je, že ničeho z toho nelze dosáhnout, pokud se necháme vést vibracemi, které nabízí prostor, nyní obzvlášť. Je důležité vědět, že vzájemná nenávist a je jedno, na které straně barikády zrovna jsme, dává další karty do rukou mocných, protože právě na to čekají. Je důležité vědět, že tu nejsme, abychom přežívali ve strachu, ale žili život na plný plyn a tak, jak chceme.

Porazit je můžeme snadno, velmi jednoduchým způsobem. Otevření srdeční čakry bude mít za následek prozření, pro někoho možná trochu překvapivé, ale nádherné. Zapříčiní, že všechno kolem nás se začne měnit, k lepšímu, vždycky k lepšímu. Srdce myslí, je to vědecky podložený fakt a jeho energie září do prostoru a ovlivňuje další a další. Srdce boj odmítá, vyžaduje jen úsměvy. V tomto procesu budeme teď podpořeny dalšími procesy, které již dávno běží. Nikdo za nás tohle neudělá, ale ten kus práce se soustředěním na oblast srdce, stojí za to. Žádný spasitel nejspíš nepřijde. Bylo by i zbytečné, aby chodil. S válkou totiž neudělá stejně vůbec nic. A až se přestaneme bát a navzájem se nenávidět, taky nebude jeho přítomnost potřeba. Naučme to i děti, pak si zazáříme úplně sami.