POSELSTVÍ SHORA XIV

Průvodci přitvrdili v obrazech, přichází nejasná, proto zároveň nepublikovatelná sdělení. Nelze se prostě podělit o to, co vidím. Nelze i z toho důvodu, že právě zde také potřebuji leccos pochopit, což se mi zatím úspěšně nedaří. Máme být nakonec překvapeni, to překvapení je nejen za rohem, ale budou přicházet jedno za druhým.

Jsou zároveň neuvěřitelně klidní a tváří se mile. Je úžasné, že všechno, co ukazují, je ve dvou provedeních, které pak mění v celek. Oni mávnutím proutku, nám toto utváření celku bude chvíli trvat. Jediné, co jsem zatím pochopila zcela jasně, protože byli sdílní i ve vysvětleních. Není dokonce úplně na škodu, že rozdělujeme, i když mi přišlo, že v pořádku to není. Ty celky totiž vypadají naprosto fantasticky a jsou úžasně funkční.

Jenže zcela nedávno, v den úplňku se cosi přihodilo. Energie by se daly krájet, jejich hutnost byla cítit až fyzicky. Určitě mnozí zaznamenali. V noci mě probudil sen, který snem vlastně nebyl, jen jsem byla ve spánku přenesena kamsi. Co jsem v tu chvíli prožívala, není důležité jako to, co tento sen znamenal.

Došlo k předělu, kroku, možná dokonce skoku kamsi. Do nové doby. Cesta zpět již není a zcela se uzavřela. Naším úkolem již není se někam vracet, jen jít. Sledovat všechny ty nové věci a snažit se budovat nový svět. Dokonce i znalosti, které máme, nyní příliš nevyužijeme, pouze ve zdokonalené podobě. Vše, co je rozdělené, se bude pojit v celek. Úplně nový celek. Můžeme se bránit, můžeme protestovat, můžeme se snažit navázat na minulé věci. Výsledkem ale bude jen marná práce, která vyčerpá a zničí tělo.

Dostávám totiž stále stejnou otázku a to poměrně často: Když už se konečně vrátíme do normálu? Jen z logického hlediska se jedná o otázku zbytečnou. Čas jde vždy dopředu, nikdy se nezastaví, vrátit zpět nelze vůbec nic, nelze nic změnit. Jenže tento předěl je podstatně významnější. Je v něm jakási revoluční dynamika.

Není mým cílem strašit, chci vzbuzovat v lidech to nejlepší. Ale byla jsem varována, nebo spíš upozorněna, zkusit varovat. Předávám tedy vzkaz nejdůležitější. Nabádá naléhavě k otevření očí a k přemýšlení. Nemusíme být nutně "duchovní", abychom pochopili určité souvislosti. Abychom se ptali a dávali především na svoji intuici. Intuice promlouvá jasně, je to prvotní sdělení, které začne mozek analyzovat a převracet. Všímejme si těchto sdělení, těchto nuancí, které v naprosté většině ignorujeme. Jsou tam totiž i odpovědi, prakticky na vše a je to chvíle, kdy promlouvá duše. Ta se nikdy nemýlí.

Abychom se orientovali, co nejlépe, máme sledovat nejen dění do konce roku, ale také se připravit na ještě pár zajímavých konstelací, především na podzimní rovnodennost, ta bude mimochodem nejdůležitější. Budou obrazem pro všechny. Jsem si naprosto jistá, že nás čekají zajímavé časy.