POSELSTVÍ SHORAXIII

Průvodci a andělé jsou uvolnění, vstřícní a milí. Nic dlouho neříkali, nic nepodnikali, jen krásné výlety po okolních světech. Brali mě s sebou a těšili se z mojí radosti. Otázky sice nezodpovídali, ale vždy mě vzali kolem ramen a s úsměvem donutili ke klidu. "Proč chceš stále něco řešit?"

Bylo mi jasné, že se nemám o nic snažit, nebylo ani co, předat světu. Jen klid a pohodu, užívat si bytí, léta, stromů a nových míst. Zvláštní bylo jen, že tu byli stále, stačilo se jen zastavit a ukázali se v celé kráse i velikosti. Jakoby chtěli dávat najevo svou účast, abych nezapomněla na ustavičnou ochranu.

Jenže to bych nebyla já, abych si stejně nezadala s netrpělivostí. Vždyť se stále něco děje, všechno kolem nás houstne, situace tak nějak graduje. Přece bych mohla alespoň já vědět, že ten klid, který si užívám, není klidem před bouří.

Takže se opět slitovali a promluvili. Vysvětlili, že sice ano, skutečně nás klidné časy nečekají. Zlo stále ještě opouští naši zemičku, ale o to víc se snaží bojovat, z posledních sil. Není už moc času, musí toho stihnout, co nejvíce.

Jenže, co dělat, neřekli. Stále jen kladou důraz právě na ten klid. Všechno máme jen pozorovat, nevztekat se, nenadávat. Jak říkají, boj klidem je ten nejúčinnější. U klidného člověka protistrana netuší, co chystá, jak myslí, co má v plánu. Přijde mi to, jako nejgeniálnější řešení, svatá pravda.

Máme být jen připraveni, odpočati. Pozorovat nebe a sledovat planety. Ukazují totiž nejlépe cestu. Měsíční fáze jsou také sdělením. Máme se zaměřit jen a jen na sebe. Čistit těla, mysl, užívat si radosti a štěstí. S kýmkoli a kdekoli. Hledat jen tyto stimuly.

Za tím velkým klidem jsou velké věci, budeme pak měnit tento svět. Zaskočí nás podzim, buďme na něj připraveni. Sice období, které cítím už dlouho jako zlomové způsobem, kdy to jasně uvidíme a pocítíme fyzicky, ale právě tam je ten přerod. Jako velmi zásadní a také zvláštní, vidím měsíc říjen.

Budeme pomáhat. Pomáhat všem, kteří si o pomoc řeknou, kdo ji budou potřebovat. Klid nás totiž může naučit ještě chápat rozhodnutí druhých. Dívat se na něj, jako na krok, který sice někdo udělal, ale jeho pohnutky pro nás nejsou důležité.

Klid učí člověka být opravdu člověkem. Klid učí nesoudit, nehledat viníky. Klid v nás probudí světelnou bytost, kterou jsme, všichni bez rozdílu. Klid je tou nejúčinnější a nejdokonalejší zbraní v následujících dnech. Budeme tuto zbraň opravdu potřebovat. Nachystat munici můžeme v meditacích, při procházkách mezi stromy. Máme vydržet.