SAMHAIN - ZÁSAH BOHŮ

Ani Dušičky, ani Halloween, ale svátek Keltů Samhain bude tím, co oslavíme na konci října a začátku listopadu. Keltové měli tento svátek jako nejdůležitější v roce a také jako předěl roků. Loučili se s rokem starým a vítali nový.

Noc z 31. října na 1. listopadu byla pro Kelty důležitá ještě z jednoho důvodu. Prolínaly se světy a mrtví přicházeli mezi živé. Aby mrtví našli snáze cestu ke svým blízkým, zapalovaly se ohně. Vítali se hojnou hostinou, prostíralo se i pro ně. Obydlí se pečlivě uklízela a zdobila.

Protože s dobrými duchy přicházeli i ti zlí, bylo potřeba jim zabránit, aby se přiblížili a škodili. Vydlabaly se řepy a do jejich útrob se umísťoval ohýnek. Zlí duchové tak byli zmateni a odcházeli pryč. Nemohli se nastěhovat do příbytku, uhranout dobytek ani ohrozit úrodu.

Letošní Samhain je vklíněn mezi dvě zatmění. Jedno již proběhlo, částečné zatmění Slunce viditelné nejvíce na východě a především v Rusku. Druhé proběhne 8. listopadu a půjde o úplně zatmění Měsíce, viditelné nejvíce nad Pacifikem a severní části Ameriky. Jak symbolické v době Štíra.

Vesmír k nám těmito planetárními procesy promlouvá a čeká, zda pochopíme. Jasně ukazuje, že procesy jsou rozjeté, nevratné a směřují ke změnám, které se právě s prostorem pojí. Pokud lidé pochopí a přestanou zbytečně bojovat s tím, co je prakticky nastolené, mohou se jen těšit na krásné časy pod vládou té nejúžasnější energie. Bránit se je naprosto zbytečné a jen prodlužuje cestu, po které již stejně jdeme.

Mezi zatměními se otevírá brána, přes kterou nyní proudí energie, která dokončí jeden z procesů. Lidská DNA projde poslední výraznou proměnou. Pak se bude již jen šperkovat k dokonalosti, aby byla kompatibilní s tím, co přichází. Průvodci pracují na plný úvazek, jsou k nezastavení. Pomáhají, seč mohou.

Lidská těla, vlastně všechna těla, jen ta lidská nejvíce, tuto změnu výrazně procítí. Musíme být ale důkladně připraveni na vše, co přichází, protože ukotvení energie je nezbytné. Tělům je potřeba pomáhat, ale hlavně odpočinkem a pobytem v přírodě. Zabraňovat procesům chemickými přípravky není nejlepším řešením. Léky tedy berme opravdu jen tehdy, je-li to nezbytně nutné. Mohou tento příval nejen výrazně zbrzdit, ale dokonce mu zcela zabránit, aby proběhl.

Na povrch vyplavou poslední zbytky všeho, co již nepotřebujeme a čeho je potřeba se zbavit. Všímejme si těchto indicií a věnujme jim důkladnou pozornost. Začněme brát stará traumata jako témata ke zpracování. Dívat se na ně jako na dávné tragédie a plakat, nic neřeší. Posunula nás, vybrousila do diamantů, zaslouží tedy pravý opak, poděkování.

Zbavme se všeho, co již nepotřebujeme. Co dokonce víme, nebo jen tušíme, že nám již nic nedá. Nebojme se pustit jiné bytosti, protože je stejně nepředěláme. Dáme tím svobodu a volnost sobě i jim. Je jedno, jakou úlohu v našem životě hrají. Podstatou všeho dění je, zaměřit se jen a jen na sebe.

Nenechme se rozptylovat tím, co se děje venku, zbavit se strachu je prioritou. Síly, v jejich područí jsme, nedovolí, abychom byli vystaveni čemukoli, co ubližuje. Zároveň je ale nemožné procesy zastavit. Podporovány jsou navíc silami fyzickými, které sice zatím nevidíme, ale to neznamená, že nejsou.

Přivítejme keltský rok s láskou a pokorou. Přijměme smrt jako součást života. Rozdávejme lásku a pochopení. Nezabývejme se ničím, co není v našich silách změnit. Jen tak můžeme branou projít v klidu a míru se vším, co nás obklopuje. Jsme součástí toho nejúžasnějšího dění.

S láskou Naďa