V OKU TORNÁDA
Láskyplné Váhy, které převzaly vládu, mají důležitý úkol. Ukázat nám to lepší v nás a soustředit se na to, možná dokonce jen na to. Není dobré popírat svou stinnou stránku, ale práce s ní by měla být na pořadu dne. Novoluní, které symbolicky připadlo na konec týdne a to doslova, vyzývá v tomto směru k novým začátkům.
Máme před sebou dny, kdy úpadek starého systému rozhoří všechno, co s ním nemáme ukončené. Mohli bychom dokonce současné chvíle přirovnat k oku tornáda, v němž se právě nacházíme. Až se bouře přesune do jejích krajů, její ničivé schopnosti uvidíme a pocítíme. Nechci tu v žádném případě vyvolávat strach, není k němu nejmenší důvod. Další schopnost této zajímavé bouře je, že právě strachem živena může být. Nedávejme k tomu tedy nejmenší podnět ani žádnou potravu.
Energie kolem svatého Václava, patrona národa a symbolu české státnosti varují, že bychom se neměli dohadovat a snižovat se ke sváru. Právě Václav věděl velmi dobře, jak důležitá je pospolitost a spojenectví, aby národ mohl vzkvétat. Tato symbolika je nyní důležitější než kdy jindy. Proto je nám právě teď i dopřáván potřebný klid.
Dění ve světě je sice důležité, ale je také důležité mít správné informace. Bohužel to, co je nám předkládáno těmi, kteří se považují za nezávislé novináře, nelze brát vážně, dokonce vůbec. Nelze se na takové sluhy ani zlobit, ať již slouží za cokoli. Není nic, co by přišlo vniveč, špatné skutky tím spíš. Odměny pominou a přijde skutečné zúčtování.
Nemůžeme se už tedy ani vymlouvat na to, že nám cokoli sděleno bylo a my z toho vycházeli. Je čas prozřít a podívat se na věci kolem skutečně řádně otevřeným okem. Neznalost neomlouvá. Upozorňováni jsme byli dostatečně dlouho, vlastně stále jsme. Kdo vidět a slyšet nechce, má sice plné právo žít právě tohle, ale pozdější omluva se již míjí účinkem.
Kdo nestihl v Panně uklidit, měl by rychle napravit, co zmeškal. Bouře může rozmetat vše, co zůstalo nedotčeno. Plakat následně nad tím, že nám bylo násilně odebráno cokoli, bude zbytečné. Váha dává dostatek prostoru a času, díky ní můžeme vidět všechen nepořádek, ale i to, na čem si zakládáme. Na druhou stranu, možná za nás udělají mocné síly práci, ke které se nemáme. Pak bychom se ale místo zlobení na ně, měli umět poděkovat.
Ve světě, kdy není možné se spolehnout na nic a na nikoho, zůstává stále to, co je nejdůležitější. Máme sami sebe. Známe se nejlépe, víme o sobě všechno. Můžeme se na sebe stoprocentně spolehnout. Možná jsme k tomu byli i donuceni, ale tento počin jednou velmi oceníme. Právě takové zjištění nás posune možná bolestivě, ale skokově o míle dopředu.
Tma může světlu vzít sílu a intenzitu, ale nikdy ho nemůže zastínit zcela. Světlo je mnohem mocnější, může tmu naprosto pohltit a zazářit o to víc. Když ke světlu přidáme lásku, bezpodmínečnou lásku všem a všemu, máme naprosto dokonalou zbraň, která všechno zlé porazí, aniž by ublížila. Aby toho nebylo málo, dává ještě šanci se připojit, žádného zajatce ani ozbrojence neodmítá, dokonce ani nesoudí. Jen ho vezme k sobě a přivine. Nechá projevit a žít.
Pamatujme si velmi dobře, že každá bouře má silný očistný účinek. Vždy, když skončí, rozhostí se světlo, klid, mír a veselý křik ptáků. Stromy a rostliny dostanou vláhu a tráva se naprosto rozzáří.
S láskou Naďa